Rozhovor s Karlem Schwarzenbergem

Jaká byla Vaše první dýmka?

To už je tak dávno, že už jsem to zapomněl. Už je to padesát let.


Která je Vaše nejoblíbenější dýmka? A dáváte spíš přednost tvaru billiard, nebo bent?

Není jedna. Poněvadž když člověk je opravdovej fajfkař, tak to musí střídat. Jsou dýmky, který mám radši, jsou některý, který mám méně rád, ale hlavní je, aby to bylo vždycky suchý a tudíž to musím střídat. Takže mám jich tak několik…

Obyčejně musí být trochu prohnutý, já nemám rád úplně rovný dýmky, a musí mít opravdu kvalitní bruyere. Mám dvě tři Petersonky, který mám rád. Jinak je jich celkem asi tak deset, který mám opravdu rád. Já mám vždycky takovej harém, v tom nejsem monogamní.


A co oblíbený tabák?

Tabáky vždycky přírodní. Já nemám rád, což je dneska móda, že se tabáky navoněj vanilkou nebo já nevím čím vším možným, já mám rád čistě přírodní tabák.

A teď vám něco prozradím. Vlastně musím celý politický boj dělat kvůli tomu – nějak to uhrát –, abych se stal ministrem zahraničí, abych mohl totiž letět do Washingtonu. Tam je můj oblíbený obchod s tabákem. V Georgetownu je takovej stoletej krám, kde je tabák úplně jak to přijde z farmy, poněvadž ty velký tabákový plantáže jsou jen pár kilometrů. Má to tam nasekaný, v takovejch velkejch pytlích, dá k tomu vonět, a pak takovou velkou lžicí, jako máte doma v kuchyni na mouku, se zaboří do toho velikýho pytle, dá vám to do igelitovýho sáčku, a to si vezmete domů.

Z toho důvodu letím teď taky v pondělí do Washingtonu. Vedle toho se pak setkám s nějakou paní Clintonovou…


(Pojďme s Karlem na ovar, 2. 10. 2010)

Komentáře 2

  1. #1
    Charles 19. 10. 2010 @ 22:30

    Clovece, kde jsi ho potkal?

  2. #2
    Hans 19. 10. 2010 @ 23:54

    Tak náhodou, když jsem šel na ovar.

    Ale nebyl čas, tak nebylo lze ptát se dál. Což je škoda, takhle zkušeného a zcestovalého dýmkaře člověk málokdy potká.